Mozaiková pohlednice z Rotterdamu:
První zářijový týden t.r. jsem měl vzácnou možnost absolvovat týdenní stáž na Oční klinice univerzitní nemocnice Erasmus Medical Center v holandském Rotterdamu. Celý projekt organizačně zajišťovala ČSMO s laskavým sponzoringem firmy Pharmacia.
Noční cestu mezinárodním autobusovým spojením Eurolines jen na začátku lehce zkomplikovala "zatopená" nefunkční Florenc a povodněmi dosud paralysovaná MHD v Praze. Ubytování v malém hotýlku Floris uprostřed cizinecké čtvrti nepatřilo sice zdaleka k nejluxusnějším, nespornou výhodou však byla jeho strategická poloha nedaleko od nemocnice, centra města i nádraží.
Erasmus MC je rozsáhlý státní komplex obsahující lékařskou fakultu a nemocnici fakultního typu. O oftalmologickou péči v Rotterdamu se dělí tamní Oční klinika s privátní Oční nemocnicí Rotterdam.
Po celý týden nade mnou držel patronát sám šéf Oční kliniky Erasmus MC Prof. Dr. van Rij. Ujal se mne téměř otcovsky, provedl mne celým jejich pracovištěm a představil mne všem svým kolegům a personálu. Na základě jejich měsíčního pracovního plánu pro mne vypracoval podrobný a pestrý program. Během jednoho týdne jsem tak stačil poznat jejich ambulantní i lůžkovou část a samozřejmě také operační sály. Většinu času jsem trávil přímo s Prof. Dr. van Rijem, expertem zejména na rohovkovou problematiku, několikrát jsem byl vypsán k některému z jeho kolegů či residentů. Možná i proto, že má tamní nemocnice de facto v popisu práce školit mediky a residenty, brali všichni moji přítomnost jako běžnou samozřejmost a velice ochotně se se mnou dělili o informace, postřehy a zkušenosti. Na operačních sálech mne vypisovali coby asistenta. Záhy jsem poznal, že naprosto plynnou angličtinou nevládnou pouze lékaři, ale i ostatní personál a zcela bez komunikačních bariér byla i domluva s většinou pacientů.
Dopolední pracovní program lékařů se od odpoledního většinou lišil. Příjemným předělem byl oběd z pestré nabídky relativně levné univerzitní jídelny, kdy měl člověk další možnost klidné odborné či společenské konverzace. Informace, že holandští kolegové nechodí celí v bílém, ale přes svoje civilní oblečení mají jen bílý plášť, může snad dalším stážistům pomoci při balení na cestu. Jako červená nit prostupovala veškerou činností kliniky dokonalá organizace práce. Podrobný měsíční plán práce pro lékaře, residenty i ostatní personál členěný na půldny, perfektně fungující recepce, časové rozvrhy pacientů objednaných na jednotlivé ambulance či specializovaná vyšetření, funkce "supervize" profesora či staršího lékaře nad právě vyšetřujícími residenty ... to vše a mnohé další umožňuje přes nesporně vysoký objem vykonané práce udržet si po celý den klidné tempo, vlídnost, usměvavost a nadhled. Čekárny přecpané od rána čekajícími nevrlými pacienty či strhané rysy uštvaných lékařů k vidění nejsou. Půl dne jsem měl možnost pobývat též v soukromém Centru refraktivní chirurgie a seznámit se tak rámcově s vyšetřovacími i operačními postupy excimer-laserových výkonů, zejména s metodou LASIK. Namátkou zkratkovitě uvedu pár dílčích odborných postřehů či zajímavostí:
- vředy rohovky již nehospitalisují, léčí je ambulantně poté, co jim na ambulanci do postiženého oka kapou po dobu 5-ti minut každou minutu ATB kapky, čímž zajistí maximální nasycenost rohovky antibiotikem
- při fluorescenční angiografii snímkuje fundus sestra, zatímco lékař aplikuje kontrastní látku i.v. Jednou za týden mají FAG vizitu, kde presentují, diskutují a kolektivně hodnotí všechny FAG nálezy pořízené za uplynulý týden
- jednou měsíčně se schází interdisciplinární "orbitalteam": oftalmolog, lékař ORL, stomatochirurg, neurochirurg, rentgenolog, radiotherapeut, ev.další a konzultují závažné kauzy
- klasickou přímou oftalmoskopii již téměř nepoužívají (až na pana profesora), zato standardně používají 90 D Volkovu čočku a indirektní oftalmoskopii vsedě s ručním indir. oftalmoskopem a 20 D čočkou
- extrakce rohovkových stehů je po jejich přerušení zásadně prováděna rychlým vyškubnutím tak, aby rohovka neměla čas zareagovat
- při operaci intumescentních katarakt si kapsulotomii usnadní nanesením methylové modři na přední plochu čočky, takže při dotáčení pouzdra jasně rozliší modře obarvené pouzdro od perleťovitého kortexu
- při operacích katarakt vkládají do zevního koutku tenký proužek měkkého spongiosního materiálu, který vzlíná a odvádí tekutinu do sáčku, takže se netvoří jezírko v oční štěrbině
Město Rotterdam je architektonicky poměrně mladé (v r.1940 bylo prakticky rozbombardované) a směrem k moři se na několika desítkách kilometrů rozkládá největší světový přístav. Holanďané jsou velmi milí, pohodoví a tolerantní lidé.
Závěrem bych ještě jednou rád poděkoval MUDr. Pavle Dohnalové a ČSMO, jakožto i firmě Pharmacia. Absolvovaná stáž byla nejen velmi přínosná a zajímavá, ale poskytla mi i nevšední možnost podívat se na mnohé aspekty naší práce z úplně jiné perspektivy.
MUDr. Vladimír Chodura
oční oddělení Nemocnice České Budějovice
chodura@nemcb.cz
Mozaiková pohlednice z Rotterdamu:
První zářijový týden t.r. jsem měl vzácnou možnost absolvovat týdenní stáž na Oční klinice univerzitní nemocnice Erasmus Medical Center v holandském Rotterdamu. Celý projekt organizačně zajišťovala ČSMO s laskavým sponzoringem firmy Pharmacia.
Noční cestu mezinárodním autobusovým spojením Eurolines jen na začátku lehce zkomplikovala "zatopená" nefunkční Florenc a povodněmi dosud paralysovaná MHD v Praze. Ubytování v malém hotýlku Floris uprostřed cizinecké čtvrti nepatřilo sice zdaleka k nejluxusnějším, nespornou výhodou však byla jeho strategická poloha nedaleko od nemocnice, centra města i nádraží.
Erasmus MC je rozsáhlý státní komplex obsahující lékařskou fakultu a nemocnici fakultního typu. O oftalmologickou péči v Rotterdamu se dělí tamní Oční klinika s privátní Oční nemocnicí Rotterdam.
Po celý týden nade mnou držel patronát sám šéf Oční kliniky Erasmus MC Prof. Dr. van Rij. Ujal se mne téměř otcovsky, provedl mne celým jejich pracovištěm a představil mne všem svým kolegům a personálu. Na základě jejich měsíčního pracovního plánu pro mne vypracoval podrobný a pestrý program. Během jednoho týdne jsem tak stačil poznat jejich ambulantní i lůžkovou část a samozřejmě také operační sály. Většinu času jsem trávil přímo s Prof. Dr. van Rijem, expertem zejména na rohovkovou problematiku, několikrát jsem byl vypsán k některému z jeho kolegů či residentů. Možná i proto, že má tamní nemocnice de facto v popisu práce školit mediky a residenty, brali všichni moji přítomnost jako běžnou samozřejmost a velice ochotně se se mnou dělili o informace, postřehy a zkušenosti. Na operačních sálech mne vypisovali coby asistenta. Záhy jsem poznal, že naprosto plynnou angličtinou nevládnou pouze lékaři, ale i ostatní personál a zcela bez komunikačních bariér byla i domluva s většinou pacientů.
Dopolední pracovní program lékařů se od odpoledního většinou lišil. Příjemným předělem byl oběd z pestré nabídky relativně levné univerzitní jídelny, kdy měl člověk další možnost klidné odborné či společenské konverzace. Informace, že holandští kolegové nechodí celí v bílém, ale přes svoje civilní oblečení mají jen bílý plášť, může snad dalším stážistům pomoci při balení na cestu. Jako červená nit prostupovala veškerou činností kliniky dokonalá organizace práce. Podrobný měsíční plán práce pro lékaře, residenty i ostatní personál členěný na půldny, perfektně fungující recepce, časové rozvrhy pacientů objednaných na jednotlivé ambulance či specializovaná vyšetření, funkce "supervize" profesora či staršího lékaře nad právě vyšetřujícími residenty ... to vše a mnohé další umožňuje přes nesporně vysoký objem vykonané práce udržet si po celý den klidné tempo, vlídnost, usměvavost a nadhled. Čekárny přecpané od rána čekajícími nevrlými pacienty či strhané rysy uštvaných lékařů k vidění nejsou. Půl dne jsem měl možnost pobývat též v soukromém Centru refraktivní chirurgie a seznámit se tak rámcově s vyšetřovacími i operačními postupy excimer-laserových výkonů, zejména s metodou LASIK. Namátkou zkratkovitě uvedu pár dílčích odborných postřehů či zajímavostí:
Město Rotterdam je architektonicky poměrně mladé (v r.1940 bylo prakticky rozbombardované) a směrem k moři se na několika desítkách kilometrů rozkládá největší světový přístav. Holanďané jsou velmi milí, pohodoví a tolerantní lidé.
Závěrem bych ještě jednou rád poděkoval MUDr. Pavle Dohnalové a ČSMO, jakožto i firmě Pharmacia. Absolvovaná stáž byla nejen velmi přínosná a zajímavá, ale poskytla mi i nevšední možnost podívat se na mnohé aspekty naší práce z úplně jiné perspektivy.
MUDr. Vladimír Chodura
oční oddělení Nemocnice České Budějovice
chodura@nemcb.cz